Umění pozorování DeepSky

Často je mnohem jednodušší zahlédnout černou kočku v tmavé místnosti, než spatřit přízračné světlo galaxie nebo mlhoviny. Ohromným problémem a úkolem pro nováčka astronoma-amatéra je naučit se vidět. V každodenním životě se koukáme na jasně osvětlené, barevné a známé objekty s vysokým kontrastem. Pokud sledujete DSO (deep sky objekty – objekty hlubokého vesmíru, ležící mimo sluneční soustavu: galaxie, mlhoviny a hvězdokupy), díváte se na neznámé, šedé, nudné skvrny s nízkým kontrastem. Takže chcete-li se naučit pozorovat, a opravdu vidět objekty hlubokého vesmíru, budete muset přeškolit své oči, svůj mozek a své myšlení. Není to jednoduché!. Naštěstí existují některé triky, které Vám tyto dalece ukryté poklady hvězdného nebe pomohou vidět.

Trpělivost a vytrvalost

Pokud jste si již naprosto jisti, že Váš dalekohled směřuje přesně na žádaný objekt, ale nemůžete ho vidět, sledování nenechte, ale stále se trpělivě koukejte do objektivu. Přestože se obloha zdá být velmi jasná, je možné, že nějaký malý oblak zastiňuje objekt, a to je důvod, proč jej nelze vidět. Pokud se objekt v zorném poli neukáže, přejděte k prohlížení jiných zajímavostí, a k tomuto objektu se vraťte až později. Pak se Vám ho třeba podaří zahlédnout.

Temná obloha

Je naprosto nemožné přecenit význam temné oblohy pro sledování DSO. Umělé osvětlení činí pozadí oblohy světlým, což ztěžuje, a někdy i znemožňuje vydělení objektů s nízkým povrchovým jasem na světlém pozadí oblohy. Tělesa, které jsou jasně viditelné pomocí malého hvězdářského nebo binokulárního dalekohledu pod tmavou oblohou, nemusejí být vůbec vidět pomocí velkého dalekohledu na přesvětlené obloze.

Čím je cíl výše, tím lépe

Jaký je ideální čas pro pozorování? Vhodný čas sledovat jakýkoli objekt je doba, kdy prochází nebeským poledníkem, tj. dosahuje svého nejvyššího bodu nad horizontem (kulminace). Čím níž je objekt nad horizontem, tím hustší vrstvu vzduchu musí překonat světlo, které z něj vychází, což má negativní vliv na viditelnost objektu. V podstatě si musíte zvyknout sledovat objekty pouze tehdy, pokud je jejich výška nad horizontem více než 30 stupňů. Pochopitelně, že ne všechny objekty jsou schopny vystoupit tak vysoko. V tomto případě je možné je sledovat pouze během nejtemnějších průzračných nocí.

Adaptace ke tmě

Kdy je možné spatřit slabé mlhoviny a galaxie? V první řadě musíte pečlivě přizpůsobit očí tmě. Počítejte s tím, že adaptační proces je celkem dlouhý. Během první minuty se citlivost očí zvyšuje 10-krát, za 20 minut 6 000 krát, a za 40 minut od začátku přizpůsobení tmě se citlivost oka zvyšuje o 25 000 krát! To znamená, že slabý objekt, jehož si nebylo možné všimnout na začátku prohlížení, má nyní šanci být zaznamenán.

Je dobré si zapamatovat, že i letmý záblesk světla je schopen zcela zničit adaptaci oka na tmu. Proto pozorně chraňte své oči před jasnými světelnými zdroji. Chcete-li osvětlit vyhledávací mapy nebo v tašce najít okulár, použijte baterku s červeným světlem, které nikdy neuškodí Vašemu nočnímu vidění.

Na citlivost oka má velmi negativní vliv alkohol, nikotin a nízká hladina kyslíku a cukru v krvi. Takže během pozorování se rozhodně vyhněte popíjení alkoholu a snižte přísun cigaret, nejlépe nekuřte vůbec. Naučte se při pozorování dýchat klidně a zhluboka. Nezapomínejte na malé přestávky, neuškodí svačinka, zejména sladký horký čaj nebo káva.

Apertura rozhoduje

Pokud jde o pozorování DSO, na prvním místě je průměr objektivu. Čím je dalekohled větší, tím více deep sky objektů spatříte. Takže pokud jste se rozhodli věnovat pozorování galaxií a mlhovin, je vhodné mít k dispozici dalekohled s otvorem více než 200 mm. Přirozeně, toto není příkaz k okamžité akci. Není nutné ihned běžet do obchodu a kupovat si dalekohled s největším průměrem objektivu, jelikož nyní vstupuje do hry také hmotnost a velikost komponent (viz článek o výběru dalekohledu). Pokud ovšem pro Vás hmotnost zařízení nepředstavuje problém, nebojte se vzít dalekohled s maximálním průměrem objektivu a budete mít zaručeně spoustu zážitků při pozorování DSO.

Jen zkušený pozorovatel, který má k dispozici malý dalekohled (90-100 mm), je schopen prohlížet všechny objekty ze seznamu Messier a Hershel 400.

Efekt bočního vidění

Stejně jako v běžném životě, tak i při prohlížení objektu se obvykle díváme přímo na něj. Při pozorování DSO (objektů hlubokého vesmíru) se ovšem dívejte nikoli na objekt samotný, ale jakoby stranou od něj. Tuto metodu nazýváme boční vidění. A právě díky bočnímu pohledu je možné občas vidět objekt, který nebyl dostupný přímým viděním. Tato metoda navíc dovoluje odhalit další podrobnosti pozorovaného objektu.

Mějte obě oči otevřené

Pokud se díváte do okuláru dalekohledu, instinktivně zavíráte "nezaměstnané" oko. To rozhodně nedělejte! Při prohlížení s jedním okem přivřeným riskujete, že nikdy nespatříte tlumené DSO, ale navíc ztrácíte schopnost rozlišovat více detailů v jasných objektech. Proto je nutné mít při pozorování obě oči otevřené. V případech, kdy Vám překážejí nežádoucí zdroje bočního světla, přikryjte si oko dlaní, vhodnější je použít pásku přes oko.

Akumulujte fotony

Lidské oko je — stejně jako matrice vašeho fotoaparátu (tj. film) během expozice — schopné akumulovat fotony světla. Přirozeně ne dlouho — jen pár sekund. Ale i to už někdy stačí k tomu, abyste mohli zahlédnout objekt (který byl třeba předtím neviditelný), nebo si prohlížet další detaily.

Lehké houpání trubice

Stejně u dravců, i lidské oči a mozek skvěle reagují na každý pohyb. Tuto fyziologickou funkci rozhodně používejte při prohlížení. Je to technologie ohromně jednoduchá: pokud objekt nevidíte, ale jste přesvědčeni, že by měl být ve středu okuláru, sledujte dále, jen začněte jemně pohupovat trubicí. Objektu, který byl dříve neviditelný, si pak s největší pravděpodobností všimnete jen proto, že se začne v zorném poli dalekohledu pohybovat.

Zvolte pro každý objekt vlastní zvětšení a vlastní zorné pole

Panuje názor, že pro sledování DSO je vhodné používat malé zvětšení (0,15-0.2D, kde D - průměr objektivu v mm). Užitečnost tohoto přístupu bývá přeháněna. Ve skutečnosti má být pro každý objekt zvoleno jeho vlastní zvětšení; ideální je to, při kterém je objekt nejlépe vidět a kdy se ukazuje maximální počet detailů. Příkladně zvětšení 0,5-1D bude užitečné pro odhalování detailů struktury malých nevýrazných galaxií. Planetární mlhoviny i při malém zvětšení je někdy nemožné odlišit od hvězd, ale stačí přidat zvětšení, a mlhoviny hned začínají získávat charakteristickou podobu disku, tak jako planety — a odtud právě získaly svůj název: planetární mlhoviny. Neméně důležité je také zorné pole, zejména pro rozsáhlé objekty. Mnohé difúzní mlhoviny a hvězdokupy se v celé své kráse odhalují jen díky širokoúhlým okulárům.

Kontrolujte přesnost zaměření co nejčastěji

Pokud objekt není zaostřen, světlo se rozptyluje, což činí sledovaný objekt méně jasným a výrazným. V případě objektu, který se nachází na hranicích možností Vašeho dalekohledu, dokonce i mírně nepřesné zaostření může objekt učinit pro prohlížení nedostupným.

Rozostřete, abyste viděli

Některé drobné objekty jako planetární mlhoviny a galaxie někdy prostě není možné odlišit od okolních hvězd. Ovšem existuje skvělý způsob, jak odhalit skrývající se objekt. Stačí lehce rozostřit obraz. Hvězdy při tom začnou vypadat trochu jinak (získají výhled mlhavých skvrn) a DSO zůstane malou hvězdou, což Vám pomůže rozpoznat galaxie nebo mlhoviny. A pokud víte, kde požadovaný objekt je, je dobré použít vyšší zvětšení pro jeho podrobný průzkum.

Filtry

Úzkopásmové filtry, jako HBeta, UHS a OIII, Vám dovolí ukázat známé mlhoviny z úplně nové strany. Ano, tyto filtry dělají zázraky. Dosud neviditelné mlhoviny jsou lehce vidět a „staré známé“ ukazují velké množství nových detailů. Různé filtry předvádějí objekty mnohými způsoby a vždy v nich odhalují něco nového. Proto se nebojte experimentovat a zvolte optimální filtr pro každou mlhovinu.

Dívejte se déle

Začátečníci se často při pozorovací noci snaží dosáhnout maximálního počtu objektů. Tento přístup ovšem není správný. Po nalezení objektu nikdy nespěchejte hned hledat další. Zastavte se, koukejte se na něj dlouho a soustředěně, jak byste si ho vychutnávali. Zkušení pozorovatelé doporučují jeden objekt sledovat, přinejmenším jednu hodinu, pak si udělat krátkou přestávku (například si dát horký šálek čaje), a pak se na objekt podívat znovu a pokusit se najít nové detaily, kterých jste si předtím nevšimli.

Pohodlí

Ohromně důležitou roli v produktivitě, hraje stav pozorovatele. Například únava negativně ovlivňuje schopnost vidět slabé DSO. Takže se snažte jít na prohlížení uvolnění a odpočatí. Nezapomeňte ani na pohodlí: nepřirozené držení těla u okuláru Vám nepřidá ani na radosti ze sledování, ani nepřinese nové detaily v objektech. Speciální židle (výškově nastavitelné) patří mezi nezbytné příslušenství pro každého pozorovatele.